Nejdřív něco úvodem…
Na Svatého Jiří, skauti ven v kroji míří.
Jak možná víte nebo třeba nevíte, 24. duben je svátek všech skautů a skautek. Sv. Jiří je symbolem statečnosti. Chrání bezbranné, i díky němu vítězí dobro a spravedlnost nad zlem. Je patronem některých zemí Palestiny, Anglie, Ruska, Řecka. Gruzie se dokonce podle něj jmenuje.
Proč se v ten den obléci do kroje? Je to možnost potkat se a poznat nové skauty i jiné lidi. Kolik lidí denně potkáš? Kolik z nich jsou skauti? A jak si veřejnost představuje skauty?… Přece tak jako právě tebe!
Hlavní motto: Skauting je krásný a dobrovolný. Skautky i skauti jsou v kroji krásní, ale nosit jej je dobrovolné 🙂
A jak den v krojích začal? Před několika lety si pár lidí z Olomouce řeklo, že by bylo docela fajn vyrazit v kroji do města. Jen tak, aby ostatní koukali. Jen tak, aby se vůbec zjistilo, kolik nás tu je. Malí, velcí, starší, mladší se potkali poprvé. A bylo to fajn. A tak se chtěli s tím zážitkem podělit s ostatními a zkusili oslovit co nejvíce skautů. To je celá záhada.
A jak to proběhlo u nás v Holicích?
Měli jsme se sejít v 17 hodin u pomníčku padlých skautů v Pardubické ulici. V mém diáři však řádil nějaký šotek šikula a napsal do něj čas v 16 hod. Tak jsem se tedy já a má psí skautská kamarádka Abby vydaly na cestu. Byla to krásná, slunečná neděle. Na zádech baťoh se sazeničkou macešky, vodou a pár korunami na plánovanou zmrzlinu či kafíčko. Zcela zklamaně jsme tam došly a byly pouze dvě (já a Abby). Zasadily jsem macešku a vydaly se procházkovým tempem zase zpět. Ještě jsme chtěli udělat pár fotek. Přece jen skautka v kroji u pomníčku, to by bylo hezké. Ale z nás dvou zvládla fotoaparát držet a mačkat jen jedna. Tak tedy alespoň tyto fotky přikládám.
Šuperka