Střediskový výlet – Záhada hlavolamu – 19.5.2012

Zápisek o jednodenní akci – Záhadě hlavolamu – napíšu trochu netradičně. Použiji k tomu komiks, který děti o akci vyráběli. Můžete se pokusit uhodnout průběh akce z obrázků. Pod obrázky najdete napsáno, jak by to asi děti popsaly.

 

V sobotu 21.5. jsme se sešli u klubovny s baťohy na zdech a chutí objevovat záhadu hlavolamu. Před klubovnou čekali vedoucí, Šuperka nám dala přednášku o bezpečnosti a rozdělila nás do týmů. Pak jsme už vyrazili na cestu.

Nejprve jsme šli ke sloupům, na kterých je nadjezd u čistírny odpadních vod. Tam jsme na zdi objevili nakresleného ježka v kleci a obkreslili si jej do svého sešitku „Pátrače“. Dál naše kroky vedly ke kostelníkovi. Někteří z nás v něm poznali Šuperky tatínka, pana Schejbala. Od něj jsme se dozvěděli, jak zemřel Jan Tleskač a také klíč k šifře.

Abychom šifru rozluštili, museli jsme jít na hřbitov a z kombinací určitých písmen z náhrobku padlých z 2. světové války nám vyšlo místo, kde je ukryt Tleskačův deník. Tedy, některým z nás to vyšlo. Některým to bohužel nevyšlo a nastalo veliké bloudění.

Každopádně jsme měli pokračovat k soše sv. Václava na Kamencích. Nevěřili byste, jak málo lidí ví, kde je socha sv. Václava. Protože jsme pamatovali na Šuperky radu „Líná huba, holé neštěstí.“, šli jsme se zeptat pana faráře. Bohužel ani pan farář o soše nevěděl a bloudění nebralo konce. Jiná skupinka zase nechala svou cestu svést špatným směrem díky podobnosti jmen – Kamence a Koudelka. Jak se nám to jen mohlo poplést? Z výletu jsme si udělali pořádnou procházku přes celé Staré Holice. Byly ovšem i skupinky, které na místo dorazili a včas. Kromě deníku u sochy sv. Václava našly také vzkaz Vontů, kdy se koná jejich velká porada a kde. Sice nás pár Vontů chtělo zahnat, ale my se schovali a sledovali je až na místo jejich porady.

Na poradě jsme zjistili, že se bude volit nový Velký Vont a že Velký Vont má u sebe ježka v kleci. Protože se báli, aby se ježek neztratil, poslali Velkého Vonta, aby ho schoval. My jsme se za ním tiše vydali a když byl pryč, ježka jsme našli a získali. Pak už to bylo jednoduché. S tímto úlovkem jsme se hrdě vydali na Blažkovec.

Mezitím přicházeli i ostatní, méně úspěšné skupinky. Neztrácely ovšem ani hlavu, ani náladu, protože na Blažkovci už čekal oběd. Protože bylo krásné počasí, obědvali jsme na dekách jako při pikniku. Po obědě jsme hodnotili pátrání a sdělovali si své bohaté zážitky.

Odpoledne jsme strávili hraním drobnějších her. Nejvíce nás bavil kolotoč, ale vedoucí zkoušeli i naše hlavy při poznávačce rostlin a jaká jsme parta při vyplňování dotazníku. K večeru jsme kreslili komiksy, opekli buřty a když si pro nás přijeli rodiče, vůbec se nám nechtělo domů.

 

Výlet byl moc fajn a za to, že máme ve středisku tak správné děti i vedoucí, děkuji, Šuperka