V pátek jsme se sešli na holickém vlakovém nádraží, odkud nás vláček zavezl až do Lanškrouna. Skrz náměstí
jsme se dostali k nové luxusní klubovně Na Větru, která patří místním skautům. Tam nás už uvítalo teplíčko
roztopeného krbu. Po večeři jsme dětem zavázali oči šátky a dovedli je na odlehlé místo. Děti pak dostaly mapu
a musely se dostat zpátky ke klubovně. Před spaním jsme si ještě zahráli menší hry (Zip a Gordický uzel) a
zahráli na kytaru pár písniček. Taky jsme se dověděli první část příběhu, kde vystupoval Soren a Klud, dvě soví
mláďata a jejich pohádku o sovích strážcích.
Ráno byla venku rozcvička, následovala snídaně a začali jsme se učit létat jako správní soví hoši. Teda vlastně
pohybovat se v lese. Ve dvojicích jsme si vyprávěli jak se v lese chovat, pak nám vše upřesnil studovaný
ekolog Pavel. Máťa s Andrewem nás naučili pochodové značky. Z rodného stromu nás ale unesly zlé sovy
do podzemního sídla „čistých sov“ z rodu Tito, kde jsme byli zařazeni mezi otroky. Jeden z hlídačů nám
pomohl utéct. Nejprve nejlepší družstvo ve hře „Člověče, nezlob se!“ získalo klíč k šifře, pak už jen stačilo
chytnout signál a vyluštit všechny šifry. Po vyluštění jsme dostali mapu, kudy se vydat pro pomoc k sovím
strážcům ke stromu Gahůl. Tam jsme si vyšlápli po obědě. Cestu v mapě hledali skauti, nakonec jsem všici došli
k místu, kde mapa končila. Zde nám další soví přátelé pomohli, podle pochodových značek jsme se vydali dál
k Hůlmerskému moři. Na jeho břehu nás čekala ježura, která nám zadala úkoly. Po jejich splnění nám poradila
směr, kde najít Gahůl. K němu se dostat ale nebylo jednoduché, museli jsme nepozorovaně. První, kdo se tam
dostal, byl Tom. Strážcům jsme předali zprávu o činnosti zlých sov a vydali se zpátky ke klubovně.
Před večeří jsme šli ještě „bobovat“ na svah. To byla největší legrace!! Po výborném guláši proběhla zpětná
vazba výpravy, do stezek jsme si zapsali splněné body a skauti si naplánovali další plnění bodů do února. Pak jen
vyčistit zuby a do spacáku. Šupera s Jánošem ještě zahrály pár písní na kytaru, k nim se přidal Pavel na trubku. A
přišlo to, na co jsme se všichni moc těšili. Pustili jsme si celý film „Legendu o sovích strážcích“, podle které byla
výpravová etapovka.
Ráno jsme si zabalili, uklidili klubovnu a vláčkem dorazili domů.
Zapsala Jánoš